4. Ty, který ve svém hněvu sápeš vlastní duši, cožpak kvůli tobě má být země opuštěna? Pohne se snad skála ze svého místa?
5. Ano, světlo ničemů zhasne a plamínek jeho ohně nezazáří.
6. Světlo v jeho stanu ztemnělo, jeho lampa nad ním zhasne.
7. Jeho rázné kroky budou stísněné, vlastní plán jej přivede k pádu.
8. Neboť se svýma nohama zapletl do sítě, bude se procházet po mříži.
9. Past ho uchopí za patu, zmocní se jej smyčka.
10. Provaz na něho je skryt v zemi, past na něho na pěšině.