8. snad Nasloucháš Božímu důvěrnému sdělení, chceš omezovat moudrost jen na sebe?
9. Co víš, aniž bychom to věděli my? Čemu rozumíš, aniž by se to shledalo i při nás?
10. Mezi námi je také prošedivělý i kmet, ctihodnější věkem než tvůj otec.
11. Cožpak je ti málo Boží útěcha a slovo, kterým s tebou laskavě promlouvá?
12. Kam tě vede tvé srdce a proč se blýskají tvé oči,
13. že obracíš svůj hněv proti Bohu a necháváš ze svých úst vyjít takové výroky?
14. Co je smrtelný člověk, že by mohl být neposkvrněný a že by mohl být v právu, kdo se narodil z ženy?
15. Inu, on nevěří svým svatým ani nebesa nejsou v jeho očích čistá.
16. Tím spíše, když je to člověk ohavný a zvrhlý, muž, který pije zvrácenost jako vodu.
17. Chci ti něco sdělit, naslouchej mi, ať mohu vyprávět o tom, co jsem viděl,
18. co povídají moudří; nezatajili, co vědí od svých otců.
19. Jim jediným byla dána země a žádný cizinec mezi ně nepřišel.
20. Po všechny dny se ničema sám svíjí úzkostí; po vyměřená léta, jež byla uspořena pro násilníka.