Job 14:7-18 Ceský studijní preklad (CSP)

7. Vždyť pro strom je naděje: Jestliže bude vyťat, zase obrazí, jeho ratolest nepřestane růst.

8. I kdyby jeho kořen v zemi zestárl a jeho pařez odumřel v hlíně,

9. jen ucítí vodu, vypučí a vydá ratolesti jako mladý štěp.

10. Avšak muž zemře a bezvládně leží; člověk vydechl naposled a kde je mu konec?

11. Vody z jezera zmizely, řeka se vsákne a vyschne.

12. Tak i muž ulehl a nevstane až do zániku nebes. Neprocitnou a neprobudí se ze svého spánku.

13. Kéž se stane, že mě schováš v podsvětí, skryješ mě, než se odvrátí tvůj hněv; určíš pro mě lhůtu a pak se na mě rozpomeneš.

14. Zemřeli muž, ožije snad opět? Všechny dny mé povinné služby budu očekávat, dokud nepřijde mé vystřídání.

15. Zavoláš a já ti odpovím, až budeš dychtit po díle svých rukou.

16. Nyní tedy spočítáš mé kroky; nedbej na můj hřích.

17. Mé přestoupení je zapečetěno do váčku, mou zvrácenost jsi zastřel.

18. Avšak padající hora zvětrá a skála se pohne ze svého místa.

Job 14