4. Nachystejte proti ní válku. Povstaňte a vyrazme v poledne. Běda nám, protože den se chýlí ke konci a večerní stíny se prodlužují.
5. Povstaňte, vyrazme v noci a zničme její paláce.
6. Neboť toto praví Hospodin zástupů: Pokácejte stromy a navršte proti Jeruzalému obléhací násep. Je to město k tomu určené, uvnitř je plné útlaku.
7. Jako studna uchovává svou vodu svěží, tak ono uchovává svěží své zlo. Je v něm slyšet násilí a zkáza, stále je přede mnou nemoc a rána.
8. Dej si poradit, Jeruzaléme, jinak se od tebe má duše odvrátí, jinak tě učiním zcela opuštěnou, neobydlenou zemí.
9. Toto praví Hospodin zástupů: Jistě budou paběrkovat ostatek Izraele jako révu. Vztáhni znovu svoji ruku jako česač hroznů na ratolesti.
10. Ke komu mám mluvit, koho varovat, aby slyšeli? Hle, mají ucpané uši, nejsou schopni dávat pozor. Hle, Hospodinovo slovo jim bylo k posměchu, nemají v něm zalíbení.
11. Jsem plný Hospodinova hněvu, jsem vyčerpán tím, že ho musím snášet. Vylej ho na dítě na ulici a na mládence, kteří spolu důvěrně hovoří, vždyť i muž s ženou budou polapeni, stařec s tím, kdo je plný dnů.
12. Jejich domy stejně jako pole a ženy budou předány jiným, neboť vztáhnu svou ruku proti obyvatelům této země, je Hospodinův výrok,
13. protože všichni od nejmenšího do největšího pro sebe hrabou nekalý zisk, od proroka až po kněze všichni podvádějí.
14. Napravují zkázu mého lidu povrchně slovy: Pokoj, pokoj, ale žádný pokoj není.
15. Styděli se, že páchali odpornou věc? Ani trochu se nestyděli, ani se hanbit neumějí. Proto padnou s padajícími; v čase, kdy je navštívím, se zapotácejí, praví Hospodin.
16. Toto praví Hospodin: Zastavte se na cestách a rozhlížejte se! Ptejte se na dávné stezky: Kde je ta dobrá cesta? Jděte po ní a najděte místo odpočinutí pro své duše. Říkají však: Nepůjdeme.
17. Ustanovil jsem vám strážné se slovy: Dávejte pozor na zvuk beraního rohu. Říkají však: Nebudeme dávat pozor.