13. protože všichni od nejmenšího do největšího pro sebe hrabou nekalý zisk, od proroka až po kněze všichni podvádějí.
14. Napravují zkázu mého lidu povrchně slovy: Pokoj, pokoj, ale žádný pokoj není.
15. Styděli se, že páchali odpornou věc? Ani trochu se nestyděli, ani se hanbit neumějí. Proto padnou s padajícími; v čase, kdy je navštívím, se zapotácejí, praví Hospodin.
16. Toto praví Hospodin: Zastavte se na cestách a rozhlížejte se! Ptejte se na dávné stezky: Kde je ta dobrá cesta? Jděte po ní a najděte místo odpočinutí pro své duše. Říkají však: Nepůjdeme.
17. Ustanovil jsem vám strážné se slovy: Dávejte pozor na zvuk beraního rohu. Říkají však: Nebudeme dávat pozor.
18. Proto slyšte, národy, a znej, shromáždění, co se s nimi stane.
19. Slyš, země: Hle, přivedu na tento lid zlo, ovoce jeho úmyslů, protože nenaslouchali pozorně mým slovům. A můj zákon? Tím pohrdli.
20. Na co je mi kadidlo pocházející ze Šeby a vonné koření z daleké země? Vaše zápaly se mi nezalíbí a vaše oběti mě nepotěší.
21. Proto takto praví Hospodin: Hle, já kladu tomuto lidu překážky a klopýtnou o ně otcové spolu se syny, soused i jeho přítel a zahynou.
22. Toto praví Hospodin: Hle, ze severní země přichází lid, do pohybu se dává velký národ z nejvzdálenějších částí země.
23. Chopí se luku a srpáče, jsou krutí a nebudou mít slitování. Jejich křik bude burácet jako moře. Připraveni jako muž do boje pojedou na koních proti tobě, dcero sijónská.