32. Brody jsou obsazeny, bašty spáleny ohněm a bojovníci se děsí.
33. Neboť toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Dcera babylonská je jako humno v čase, kdy je udusáváno. Už jen málo a přijde čas její žně.
34. Babylonský král Nebúkadnesar mě požíral a přivedl do zmatku, odložil mě jako prázdnou nádobu. Spolkl mě jako mořský drak, své břicho naplnil mými lahůdkami a vyvrhl mě.
35. Násilí spáchané na mně a na mém těle ať dopadne na Babylon, ať řekne obyvatelka Sijónu. Má krev na obyvatele Chaldejska, ať řekne Jeruzalém.
36. Proto takto praví Hospodin: Hle, povedu tvůj spor a vykonám tvou pomstu. Vysuším jeho moře a nechám vyschnout jeho pramen.
37. Babylon se stane hromadou kamení, doupětem šakalů, předmětem hrůzy a úžasu; bude bez obyvatel.
38. Společně budou řvát jako mladí lvi, kňučet jako lví mláďata.
39. Až se rozpálí, připravím jim hostinu, opiji je do bujarosti; pak usnou věčným spánkem a neprobudí se, je Hospodinův výrok.
40. Povedu je na porážku jako jehňata, jako berany s kozly.
41. Jak byl Šéšak polapen a chvála celé země byla dobyta! Jak se Babylon stal děsivou věcí mezi národy!
42. Na Babylon vystoupilo moře, byl přikryt množstvím jeho vln.
43. Jeho města se stala děsivou krajinou, bezvodou a pustou zemí; nikdo v nich nebude bydlet, syn člověka jimi nebude procházet.
44. Navštívím Béla v Babyloně a vyberu z jeho úst to, co pozřel. Nebudou již k němu proudit národy. Také hradby Babylona padnou.