32. Brody jsou obsazeny, bašty spáleny ohněm a bojovníci se děsí.
33. Neboť toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Dcera babylonská je jako humno v čase, kdy je udusáváno. Už jen málo a přijde čas její žně.
34. Babylonský král Nebúkadnesar mě požíral a přivedl do zmatku, odložil mě jako prázdnou nádobu. Spolkl mě jako mořský drak, své břicho naplnil mými lahůdkami a vyvrhl mě.
35. Násilí spáchané na mně a na mém těle ať dopadne na Babylon, ať řekne obyvatelka Sijónu. Má krev na obyvatele Chaldejska, ať řekne Jeruzalém.
36. Proto takto praví Hospodin: Hle, povedu tvůj spor a vykonám tvou pomstu. Vysuším jeho moře a nechám vyschnout jeho pramen.
37. Babylon se stane hromadou kamení, doupětem šakalů, předmětem hrůzy a úžasu; bude bez obyvatel.
38. Společně budou řvát jako mladí lvi, kňučet jako lví mláďata.
39. Až se rozpálí, připravím jim hostinu, opiji je do bujarosti; pak usnou věčným spánkem a neprobudí se, je Hospodinův výrok.
40. Povedu je na porážku jako jehňata, jako berany s kozly.
41. Jak byl Šéšak polapen a chvála celé země byla dobyta! Jak se Babylon stal děsivou věcí mezi národy!
42. Na Babylon vystoupilo moře, byl přikryt množstvím jeho vln.