1. Slovo, které mluvil Hospodin o Babylonu, o chaldejské zemi, prostřednictvím proroka Jeremjáše.
2. Oznamte a rozhlaste to mezi národy, pozdvihněte korouhev; rozhlaste to a nezatajujte. Řekněte: Babylon je dobyt, Bél se stydí, Marduk se třese; jeho modlářské zpodobeniny jsou zahanbeny, jeho bůžkové se třesou.
3. Protože ze severu proti němu vytáhl národ, který jeho zemi učiní děsivou krajinou. Nebudou v ní obyvatelé, lidé i zvířata prchnou, utečou.
4. V oněch dnech a v onom čase, je Hospodinův výrok, přijdou synové izraelští spolu se syny judskými; půjdou a přitom budou plakat a budou hledat Hospodina, svého Boha.
5. Cestou se budou vyptávat na Sijón, tam budou obráceny jejich tváře. Přijdou a připojí se k Hospodinu věčnou smlouvou, jež nebude zapomenuta.
6. Můj lid byl ztracené stádo. Jejich pastýři je svedli, odvraceli je na horách. Chodili z hory na návrší a na místo svého odpočinku zapomněli.
7. Všichni, kdo je našli, je požírali a jejich protivníci říkali: Neproviníme se, protože hřešili proti Hospodinu, pravé pastvině a naději svých otců, Hospodinu.