21. Zvukem jejich pádu se třese země. Zní volání, jeho zvuk je slyšet až u Rákosového moře.
22. Hle, vzlétne jako orel, poletí a roztáhne svá křídla nad Bosrou. V onen den bude srdce edómských hrdinů jako srdce ženy v porodních bolestech.
23. O Damašku. Chamát a Arpád je zahanben, protože slyšeli zlou zprávu. Jsou bezradní, jako když je na moři nepokoj a nemůže se utišit.
24. Damašek ochabl, obrátil se na útěk. Zmocnilo se ho zděšení, zachvátila jej tíseň a bolest jako rodičku.
25. Jak je opuštěné slavné město, město radosti!
26. Proto jeho mládenci padnou na jeho náměstích a v onen den všichni bojovníci zahynou, je výrok Hospodina zástupů.
27. Zapálím oheň na hradbách Damašku a ten stráví Benhadadovy paláce.
28. O Kédaru a o královstvích Chasóru, která pobil babylonský král Nebúkadnesar. Toto praví Hospodin: Povstaňte, vytáhněte proti Kédaru a zničte syny východu.
29. Vezmou jejich stany a jejich stáda, jejich stanové plachty a všechny jejich nástroje; jejich velbloudy odvedou pro sebe a budou na ně volat: Všude kolem hrůza.
30. Utečte, rychle prchněte, usídlete se v hlubinách, obyvatelé Chasóru, je Hospodinův výrok, protože babylonský král Nebúkadnesar o vás učinil rozhodnutí a vymýšlí proti vám plán.
31. Vstaňte, vytáhněte proti národu, který bezstarostně bydlí v bezpečí, je Hospodinův výrok; nemá vrata ani závory, bydlí o samotě.
32. Jejich velbloudi se stanou kořistí, stáda jejich dobytka lupem. Rozptýlím je do všech větrů, ty s vyholenými skráněmi, a ze všech stran na ně přivedu pohromu, je Hospodinův výrok.