1. O synech Amónových. Toto praví Hospodin: Cožpak Izrael nemá syny? Copak nemá dědice? Proč Milkóm vlastní Gáda a jeho lid se usadil v jeho městech?
2. Proto hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy nechám zaznít válečný křik proti Rabě synů Amónových. Stane se zcela opuštěnou ruinou a její vesnice budou vypáleny ohněm. Izrael dostane do vlastnictví své vlastníky, praví Hospodin.
3. Naříkej Chešbóne, protože Aj je zničen! Křičte, dcery Raby, přepásejte se pytlovinou, bědujte a bloumejte mezi ohradami, protože Milkóm půjde do vyhnanství, jeho kněží spolu s jeho knížaty.
4. Proč se chlubíš údolími, svým oplývajícím údolím, odpadlá dcero, která doufáš ve své poklady a říkáš: Kdo přijde proti mně?
5. Hle, přivedu na tebe strach z celého tvého okolí, je výrok Panovníka, Hospodina zástupů. Budete zahnáni každý jinam a nebude, kdo by utečence shromáždil.
6. Potom však změním úděl synů Amónových, je Hospodinův výrok.
7. O Edómu. Toto praví Hospodin zástupů: Cožpak už v Témanu není moudrost? Rozumným zmizela rada? Byla jejich moudrost zmařena?