4. Moáb je rozdrcen! Rozhlašují úpěnlivým křikem jeho služebníci.
5. Po luchítském svahu vystupují ve stálém pláči, na stráni do Chóronajimu je slyšet úzkostný křik nad zkázou.
6. Utečte, zachraňte své duše a budete jako jalovec v pustině.
7. Protože jsi spoléhal na své statky a na své poklady, také tebe dobudu. Kemóš půjde do vyhnanství spolu se svými kněžími a knížaty.
8. Ničitel přijde do každého města a žádné město neunikne. Údolí zahyne, rovina bude zničena, jak řekl Hospodin.
9. Postavte Moábovi náhrobní kámen, neboť jistě padne. Jeho města se stanou děsivou věcí, budou bez obyvatel.
10. Proklet je ten, kdo činí Hospodinovu práci nedbale! Proklet je ten, kdo zadržuje svůj meč od krve.
11. Od svého mládí byl Moáb bezstarostný, byl usazen jako víno na svém kalu, nebyl přeléván z nádoby do nádoby, ani nešel do vyhnanství; proto mu zůstala jeho chuť a jeho vůně se nezměnila.