2. Už není Moábovy chvála. V Chešbónu proti němu zamýšlejí zlo: Pojďte a vyhlaďme ho jako národ. Také ty, Madméne, umlkneš, půjde za tebou meč.
3. Slyš! Volání z Chóronajimu, zkáza a velká pohroma.
4. Moáb je rozdrcen! Rozhlašují úpěnlivým křikem jeho služebníci.
5. Po luchítském svahu vystupují ve stálém pláči, na stráni do Chóronajimu je slyšet úzkostný křik nad zkázou.
6. Utečte, zachraňte své duše a budete jako jalovec v pustině.
7. Protože jsi spoléhal na své statky a na své poklady, také tebe dobudu. Kemóš půjde do vyhnanství spolu se svými kněžími a knížaty.
8. Ničitel přijde do každého města a žádné město neunikne. Údolí zahyne, rovina bude zničena, jak řekl Hospodin.
9. Postavte Moábovi náhrobní kámen, neboť jistě padne. Jeho města se stanou děsivou věcí, budou bez obyvatel.
10. Proklet je ten, kdo činí Hospodinovu práci nedbale! Proklet je ten, kdo zadržuje svůj meč od krve.
11. Od svého mládí byl Moáb bezstarostný, byl usazen jako víno na svém kalu, nebyl přeléván z nádoby do nádoby, ani nešel do vyhnanství; proto mu zůstala jeho chuť a jeho vůně se nezměnila.
12. Proto hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy mu pošlu ty, kteří stáčejí víno, a ti jej stočí, jeho nádoby vyprázdní a jeho džbány roztříští.
13. Moáb se bude stydět za Kemóše, tak jako se dům izraelský styděl za Bétel, svou naději.
14. Jak to, že říkáte: Jsme hrdinové, udatní bojovníci?
15. Moáb je zničen, muži vystoupili do jeho měst, nejlepší z jeho mládenců sestoupili na porážku, je výrok krále, jehož jméno je Hospodin.
16. Moábova pohroma přijde brzy; jeho zlo velmi pospíchá.
17. Naříkej nad ním celé jeho okolí, všichni, kdo znáte jeho jméno! Říkejte: Jak to, že je zlomeno mocné žezlo, nádherná berla?
18. Sestup ze slávy a usaď se ve vyprahlém kraji, obyvatelko, díbónská dcero, protože ničitel Moába vytáhl proti tobě a zničil tvoje pevnosti.