10. Řekl jsem: Ach, Panovníku Hospodine, vždyť tys tak podvedl tento lid i Jeruzalém! Prý: budete mít pokoj, a přitom k duši sahá meč!
11. V oné době bude tomuto lidu a Jeruzalému řečeno: Žhavý vítr se valí z holých návrší pustinou přímo k dceři mého lidu. Ne, aby províval, ani aby čistil.
12. Vítr silnější než tento se přižene ke mně; nyní také já nad nimi vyslovím rozsudek.
13. Hle, zdvihne se jako mračna a jeho válečné vozy jako vichřice; jeho koně jsou rychlejší než orlové. Běda nám, neboť jsme zničeni.
14. Jeruzaléme, umyj své srdce od zla, abys byl zachráněn. Dokdy budou ve tvém nitru zůstávat tvé ničemné myšlenky?