13. Míkajáš jim oznámil všechna slova, která slyšel, když Báruk četl lidu z knihy.
14. Všechna knížata poslala pro Báruka Jehudího, syna Netanjáše, syna Šelemjáše, syna Kúšího, se slovy: Vezmi s sebou ten svitek, ze kterého jsi četl lidu a přijď sem. Báruk, syn Nerijášův, vzal s sebou ten svitek a přišel k nim.
15. Pak mu řekli: Posaď se a čti nám z něj. Báruk jim tedy četl.
16. Stalo se, když uslyšeli všechna ta slova, že polekaně pohlédli jeden na druhého a řekli Bárukovi: Určitě všechna tato slova oznámíme králi.
17. Báruka se zeptali: Pověz nám, jak jsi všechna tato slova napsal? Z jeho úst?
18. Báruk jim odpověděl: Svými ústy mi říkal všechna tato slova a já jsem je zapisoval inkoustem do knihy.
19. Knížata řekla Bárukovi: Jdi, ukryj se, ty i Jeremjáš, aby nikdo nevěděl, kde jste.
20. Oni pak šli na nádvoří ke králi. Svitek ponechali v pokoji písaře Elíšamy a oznámili králi všechna ta slova.
21. Král poslal Jehudího, aby vzal svitek. Vzal ho z pokoje písaře Elíšamy. Jehudí ho četl králi a všem knížatům, která stála okolo krále.
22. Král seděl v zimním paláci -- byl devátý měsíc -- a na ohništi před ním hořelo.
23. Když Jehudí přečetl tři nebo čtyři odstavce, král je odřízl písařským nožem a házel je do ohně, který byl na ohništi, dokud nebyl zničen celý svitek na ohni, který byl na ohništi.
24. A král ani žádní jeho otroci, kteří slyšeli všechna tato slova, se nepolekali a neroztrhli svá roucha.
25. I když Elnátan, Delajáš a Gemarjáš naléhali na krále s prosbou, aby svitek nepálil, neuposlechl je.
26. Potom král přikázal Jerachmelovi, synu královu, Serajášovi, synu Azríelovu, a Šelemjášovi, synu Abdeelovu, aby písaře Báruka a proroka Jeremjáše zajali. Ale Hospodin je skryl.
27. Potom, co král spálil svitek a slova, která napsal Báruk z Jeremjášových úst, stalo se k Jeremjášovi Hospodinovo slovo: