7. když vojsko babylonského krále vedlo válku proti Jeruzalému a proti všem zbývajícím judským městům, proti Lakíši a proti Azece, protože to byla jediná opevněná judská města, která zůstala.
8. Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina poté, co král Sidkijáš uzavřel smlouvu se vším lidem, který byl v Jeruzalémě, o vyhlášení propuštění,
9. že každý propustí jako svobodného svého hebrejského otroka a svou hebrejskou služku, že Judejci nebudou zotročovat jeden druhého.
10. Tehdy uposlechla všechna knížata i všechen lid, který vstoupil do smlouvy, že každý propustí jako svobodného svého otroka a svou služku, že už je nebudou zotročovat. Uposlechli a propustili je.
11. Potom si to ale rozmysleli a přivedli otroky a služky, které propustili jako svobodné, nazpět a podmanili je za otroky a za služky.
12. Nato se stalo Hospodinovo slovo k Jeremjáši od Hospodina:
13. Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem uzavřel smlouvu s vašimi otci v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, z domu otroctví, se slovy:
14. Po sedmi letech propustíte každý svého hebrejského bratra, který se ti prodá; bude ti sloužit šest let a pak ho od sebe propustíš jako svobodného. Ale vaši otcové mě neposlouchali a nenakláněli ucho.
15. Vy jste se dnes obrátili a učinili jste to, co je správné v mých očích tím, že jste každý vyhlásil propuštění svému bližnímu a uzavřeli jste přede mnou smlouvu v domě, který se nazývá mým jménem.
16. Pak jste znovu znesvětili mé jméno; přivedli jste nazpět každý svého otroka a svou služku, které jste propustili jako svobodné podle jejich touhy a podmanili jste je, aby vám byli za otroky a za služky.