3. Zpovzdálí se mi ukázal Hospodin a řekl: Miluji tě věčnou láskou, proto ti stále zachovávám milosrdenství.
4. Znovu tě vystavím a zbuduji, panno izraelská. Znovu se ozdobíš svými tamburínami a vyjdeš s tancem s těmi, kdo se radují.
5. Znovu budeš sázet vinice na samařských horách. Sadaři je vysadí a budou je i užívat.
6. Neboť nastane den, kdy strážci na Efrajimském pohoří zvolají: Vstaňte a vystupme na Sijón k Hospodinu, svému Bohu.
7. Neboť toto praví Hospodin: Volejte s radostí nad Jákobem, křičte nad předním z národů. Zvěstujte, chvalte a říkejte: Hospodin zachránil svůj lid, ostatek Izraele.
8. Hle, přivedu je ze severní země, shromáždím je z nejvzdálenějších částí země. Mezi nimi slepého a chromého, těhotnou spolu s rodičkou; navrátí se zpět jako velké shromáždění.
9. Přijdou s pláčem a přivedu je s úpěnlivými prosbami. Uvedu je k potokům plným vody přímou cestou, na níž neklopýtnou, protože jsem se stal Izraeli otcem, Efrajim je můj prvorozený.
10. Národy, slyšte Hospodinovo slovo a oznamte je na vzdálených ostrovech; říkejte: Ten, který rozptýlil Izrael, ho shromáždí a bude ho střežit jako pastýř své stádo.
11. Vždyť Hospodin vyplatil Jákoba, vykoupil ho z ruky silnějšího nežli on.
12. Přijdou a budou radostně volat na sijónské výšině. Budou zářit nad Hospodinovou dobrotou, nad obilím, novým vínem a olejem, nad mláďaty bravu a skotu. Jejich duše bude jako zavlažovaná zahrada a nebudou už déle strádat.
13. Tehdy se bude panna radovat tancem spolu s mládenci i starci. Změním jejich smuteční obřady v jásot, potěším je a místo jejich žalu jim dám radost.
14. Duši kněží napojím tukem a můj lid se nasytí mojí dobrotou, je Hospodinův výrok.
15. Toto praví Hospodin: Slyš! V Rámě je slyšet bědování a hořký pláč. Ráchel oplakává své syny. Nechce se dát potěšit kvůli svým synům, protože už nejsou.
16. Toto praví Hospodin: Zdrž svůj hlas od pláče a své oči od slz, protože je mzda za tvou práci, je Hospodinův výrok: Navrátí se z nepřátelské země.
17. Je naděje pro tvoji budoucnost, je Hospodinův výrok; synové se navrátí zpět na své území.
18. Zřetelně jsem slyšel, jak nad sebou Efrajim naříká: Káral jsi mě a dal jsem se pokárat jako nezkrocené tele. Přiveď mě zpět a navrátím se, protože ty, Hospodine, jsi můj Bůh.