15. Proto takto praví Hospodin zástupů o těch prorocích: Hle, nakrmím je pelyňkem a dám jim pít otrávenou vodu, protože od jeruzalémských proroků vyšla hanebnost do celé země.
16. Toto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejte slova proroků, kteří vám prorokují. Balamutí vás. Vyslovují vidění svého srdce a ne to, co je z Hospodinových úst.
17. Těm, kteří mnou pohrdají, stále říkají: Hospodin promluvil: Budete mít pokoj a každému, kdo žije podle svého umíněného srdce, říkají: Nepřijde na vás zlo.
18. Vždyť kdo z nich byl přítomen důvěrnému setkání s Hospodinem, aby viděl a slyšel jeho slovo? Kdo dával na jeho slovo pozor a uslyšel je?
19. Hle, spustila se Hospodinova vichřice hněvu, vířivý vichr. Bude vířit na hlavě ničemů.
20. Hospodinův hněv se neodvrátí, dokud nevykoná a nenaplní plány jeho srdce. V posledních dnech tomu zcela porozumíte.
21. Neposlal jsem ty proroky, ale oni běželi, nemluvil jsem k nim, ale oni prorokovali.
22. Kdyby byli přítomni důvěrnému setkání se mnou, zvěstovali by mému lidu má slova, odvrátili by je od jejich zlé cesty a od jejich zvrácených činů.
23. Cožpak jsem Bohem jen nablízku, je Hospodinův výrok, a ne také Bohem v dáli?
24. I když se někdo ukryje ve skrýších, copak ho já neuvidím? je Hospodinův výrok. Cožpak nenaplňuji nebesa i zemi?, je Hospodinův výrok.
25. Slyšel jsem, co říkali proroci, kteří v mém jménu prorokují klam: Měl jsem sen, měl jsem sen.
26. Jak dlouho bude v srdci proroků, kteří prorokují klam, kteří prorokují podvod svého srdce,
27. myšlenka, že svými sny, jež vypravují jeden druhému, způsobí, že můj lid zapomene na mé jméno, tak jako na mé jméno zapomněli jejich otcové kvůli Baalovi?
28. Prorok, který má sen, ať vypravuje sen, a který má mé slovo, ať vyslovuje mé slovo pravdivě. Co je slámě do zrna? je Hospodinův výrok.
29. Cožpak není mé slovo jako oheň, je Hospodinův výrok, a jako kladivo, které tříští skálu?