1. Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2. Jdi a volej k Jeruzalému: Toto praví Hospodin: Pamatuji na tebe, na oddanost tvého mládí, na lásku tvého zasnoubení, kdy jsi za mnou chodila pustinou, zemí neosetou.
3. Izrael je svatý Hospodinu, prvotina jeho úrody -- všichni, kdo jej sžírají, se proviňují; přijde na ně zlo, je Hospodinův výrok.
4. Slyšte Hospodinovo slovo, dome Jákobův a všechny čeledi domu izraelského:
5. Toto praví Hospodin: Co na mně vaši otcové našli špatného, že se ode mne vzdálili? Chodili za nicotností a nicotností se stali.
6. Neřekli: Kde je Hospodin, ten, který nás vyvedl z egyptské země, ten, který nás vodil pustinou, zpustlou zemí plnou jam, vyprahlou zemí nejhlubší tmy, zemí, jíž nikdo neprochází a ve které člověk nebydlí?
7. Přivedl jsem vás do země sadů, abyste jedli její ovoce a její dobré věci. Přišli jste však a mou zemi jste poskvrnili a mé dědictví jste učinili ohavností.
8. Kněží neřekli: Kde je Hospodin? Ti, kteří se zabývají zákonem, mě neznají. Pastýři se proti mně vzbouřili. Proroci prorokovali skrze Baala a šli za tím, co jim neprospěje.
9. Proto s vámi ještě povedu při, je Hospodinův výrok, a povedu při i se syny vašich synů.
10. Vždyť projděte ostrovy Kitejců a dívejte se, pošlete do Kédaru a velmi pozorně sledujte, dívejte se, jestli se tam stalo něco takového.