1. Jsi spravedlivý, Hospodine, proto si u tebe chci stěžovat. Jen s tebou chci mluvit o věcech práva. Proč je cesta ničemů úspěšná a proč se všem podvodníkům daří?
2. Zasadil jsi je a oni i zakořenili, rostou a dokonce vydávají plody. Mají tě plná ústa, ale jejich nitru jsi daleko.
3. Ty, Hospodine, mě znáš, vidíš mě a zkoumáš mé srdce, že je s tebou. Odtáhni je jako stádo na porážku, odděl je pro den popravy.
4. Dokdy bude země usychat a vadnout všechna polní zeleň? Pro zlo těch, kteří v ní bydlí, zmizela zvěř i ptactvo; a to proto, že řekli: On nevidí náš konec.
5. Když jsi běžel s pěšáky a unavili tě, jak chceš potom závodit s koňmi? Když se v pokojné zemi cítíš bezpečný, co budeš dělat v jordánské houštině?
6. Vždyť i tvoji bratři a dům tvého otce, i oni tě podvedli, i oni za tebou hlasitě pokřikují. Nevěř jim, i když s tebou mluví hezky.
7. Opustil jsem svůj dům, zanechal jsem své dědictví, vydal jsem svou milovanou do moci jejích nepřátel.