6. To říkal, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce dělat.
7. Filip mu odpověděl: “Ani chleby za dvě stě denárů nestačí, aby si každý trochu vzal.”
8. Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl:
9. “Tady je chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství!”
10. Ježíš řekl: “Postarejte se, ať se lidé posadí.” Na tom místě bylo mnoho trávy. I posadili se muži v počtu asi pěti tisíc.
11. Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i z ryb dostali, kolik chtěli.
12. Když se nasytili, řekl svým učedníkům: “Seberte zbylé úlomky, aby nic nepřišlo nazmar.”
13. Sebrali je tedy a úlomky z těch pěti ječných chlebů, které přebyly těm, kteří se najedli, naplnili dvanáct nůší.
14. Když ti lidé viděli znamení, které [Ježíš] učinil, říkali: “To je skutečně ten Prorok, který má přijít na svět.”
15. Když Ježíš poznal, že se chystají přijít a zmocnit se ho, aby ho učinili králem, odešel opět na horu, zcela sám.
16. Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,
17. nastoupili do lodi a plavili se na druhou stranu moře do Kafarnaum. Již se setmělo, a Ježíš k nim ještě nepřišel.
18. Moře se začalo vzdouvat, protože vál silný vítr.
19. Když ujeli asi dvacet pět nebo třicet stadií, uviděli Ježíše kráčet po mořia blížit se k lodi, a ulekli se.
20. On však jim řekl: “Já jsem to, nebojte se.”