51. Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít na věčnost. A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.”
52. Židé se hádali mezi sebou a říkali: “Jak nám tento člověk může dát k jídlu [své] tělo?”
53. Ježíš jim tedy řekl: “Amen, amen, pravím vám, nebudeteli jíst tělo Syna člověka a nebudeteli pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
54. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.
55. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev je pravý nápoj.
56. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
57. Jako mne poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne.
58. Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne jako [vaši] otcové jedli [manu], a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít na věčnost.”
59. Toto řekl, když vyučoval v synagoze v Kafarnaum.
60. Mnozí z jeho učedníků, když to uslyšeli, řekli: “To je tvrdá řeč. Kdo to může poslouchat?”
61. Ježíš v sobě věděl, že jeho učedníci na to reptají, a řekl jim: “To vás pohoršuje?
62. Což tedy, kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?
63. Duch je ten, který obživuje, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život.
64. Ale jsou někteří z vás, kteří nevěří.” Ježíš totiž od počátku věděl, kteří jsou nevěřící a kdo je ten, který ho vydá.
65. A říkal: “Proto jsem vám řekl, že nikdo ke mně nemůže přijít, pokud mu to není dáno od Otce.”
66. Z toho důvodu mnozí z jeho učedníků odešli zpět a už s ním nechodili.
67. Ježíš řekl Dvanácti: “I vy chcete odejít?”
68. Šimon Petr mu odpověděl: “Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života
69. a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi [Kristus,] ten Svatý Boží.”