15. Když Ježíš poznal, že se chystají přijít a zmocnit se ho, aby ho učinili králem, odešel opět na horu, zcela sám.
16. Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,
17. nastoupili do lodi a plavili se na druhou stranu moře do Kafarnaum. Již se setmělo, a Ježíš k nim ještě nepřišel.
18. Moře se začalo vzdouvat, protože vál silný vítr.
19. Když ujeli asi dvacet pět nebo třicet stadií, uviděli Ježíše kráčet po mořia blížit se k lodi, a ulekli se.
20. On však jim řekl: “Já jsem to, nebojte se.”
21. Chtěli jej vzít do lodi, a hned se loď ocitla u břehu, ke kterému jeli.
22. Zástup, který zůstal na druhé straně moře, si druhého dne všiml, že tam nebyl jiný člun než ten jeden, [do kterého nastoupili jeho učedníci,] a že Ježíš nevstoupil se svými učedníky do lodi, ale že jeho učedníci odjeli sami.
23. Jiné čluny z Tiberiady [však] připluly blízko k místu, kde pojedli chléb, když Pán vzdal díky.
24. Když tedy zástup uviděl, že tam není Ježíš ani jeho učedníci, nastoupili do člunů a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
25. Když ho na druhé straně moře nalezli, řekli mu: “Rabbi, kdy ses sem dostal?”
26. Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, pravím vám, hledáte mne ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli z těch chlebů a nasytili jste se.
27. Pracujte ne pro pokrm, který hyne, nýbrž pro pokrm zůstávající k životu věčnému, který vám dá Syn člověka; neboť jemu Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.”
28. Řekli mu: “Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?”
29. Ježíš jim odpověděl: “Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho, kterého on poslal.”
30. Řekli mu: “Jaké ty tedy činíš znamení, abychom je uviděli a uvěřili ti? Co konáš?
31. Naši otcové jedli v pustině manu, jak je napsáno: "Dal jim jíst chléb z nebe."”
32. Ježíš jim řekl: “Amen, amen, pravím vám, ne Mojžíš vám dal chléb z nebe, nýbrž můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe.