22. Potom přišel Ježíš i jeho učedníci do judské země; tam s nimi pobýval a křtil.
23. Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam bylo hodně vody; a lidé přicházeli a byli křtěni.
24. Jan totiž ještě nebyl uvržen do vězení.
25. Mezi některými z Janových učedníků a jedním Židem nastal spor o očišťování.
26. Přišli k Janovi a řekli mu: “Rabbi, ten, který byl s tebou za Jordánem a o němž jsi vydal svědectví, hle, ten křtí a všichni přicházejí k němu.”
27. Jan odpověděl: “Člověk si nemůže vzít nic, neníli mu to dáno z nebe.
28. Vy sami jste [mi] svědky, že jsem řekl: "Já nejsem Mesiáš," ale "Jsem poslán před ním."
29. Ženich je ten, kdo má nevěstu. Přítel ženicha, který stojí a slyší ho, velmi se raduje z ženichova hlasu. Tato má radost je tedy naplněna.
30. On musí růst, já však se menšit.”
31. “Kdo přichází shůry, je nade všechny. Kdo je ze země, je pozemský a mluví pozemsky. Kdo přichází z nebe, [je nade všechny a]
32. svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.
33. Kdo přijal jeho svědectví, zpečetil, že Bůh je pravdivý.
34. Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť [Bůh] dává Ducha bez odměřování.
35. Otec miluje Syna a všechno dal do jeho rukou.
36. Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo však Syna odmítá, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.”