18. Otroci a strážci rozdělali oheň, protože bylo chladno, stáli kolem něho a ohřívali se; i Petr stál s nimi a ohříval se.
19. Velekněz se Ježíše otázal na jeho učedníky a na jeho učení.
20. Ježíš mu odpověděl: “Já jsem mluvil k světu veřejně; učil jsem vždy v synagoze a v chrámě, kde se scházejí všichni Židé, a nic jsem neříkal tajně.
21. Proč se ptáš mne? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem jim pověděl; hle, tito vědí, co jsem řekl.”
22. Když to řekl, jeden strážce, který stál poblíž, dal Ježíšovi ránu se slovy: “Takto odpovídáš veleknězi?”
23. Ježíš mu odpověděl: “Jestliže jsem promluvil zle, vydej svědectví o tom zlém; jestliže však správně, proč mě biješ?”
24. Annáš ho tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.
25. Šimon Petr stál u ohně a ohříval se. Tu mu řekli: “Nejsi i ty z jeho učedníků?” On zapřel: “Nejsem.”
26. Jeden z veleknězových otroků, příbuzný toho, kterému Petr uťal ucho, řekl: “Neviděl jsem tě s ním v té zahradě?”
27. Petr opět zapřel. A vtom zakokrhal kohout.
28. Od Kaifáše vedli Ježíše do vládního paláce. Bylo časně ráno. Oni sami do vládního paláce nevstoupili, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka.
29. Pilát k nim vyšel ven a řekl: “Jakou žalobu vznášíte proti tomuto člověku?”
30. Řekli mu: “Kdyby tento člověk nebyl zločinec, nevydali bychom ti ho.”
31. Pilát jim řekl: “Vezměte si ho a suďte ho podle svého zákona.” Židé mu řekli: “My nesmíme nikoho usmrtit.”
32. Tak se mělo naplnit Ježíšovo slovo, které řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.