9. Ježíš mu řekl: “Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: "Ukaž nám Otce"?
10. Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
11. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; neli, věřte aspoň pro ty skutky.
12. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci.
13. A oč byste požádali v mém jménu, to učiním, aby byl Otec oslaven v Synu.
14. Požádáteli [mne] o něco v mém jménu, já to učiním.”
15. “Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání.
16. A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na věčnost --
17. Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.
18. Nezanechám vás jako sirotky, přijdu k vám.
19. Ještě malou chvíli a svět mne již neuvidí, vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít.
20. V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.
21. Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.”
22. Juda, ne ten Iškariotský, mu řekl: “Pane, co se stalo, že chceš zjevovat sám sebe nám, a ne světu?”
23. Ježíš mu odpověděl: “Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.
24. Kdo mne nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale Otce, který mne poslal.”