22. Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to říká.
23. Jeden z jeho učedníků, kterého Ježíš miloval, spočíval u stolu v Ježíšově náručí.
24. Na toho Šimon Petr kývl, aby zjistil, kdo je ten, o kom mluví.
25. On se naklonil k Ježíšovým prsům a řekl mu: “Pane, kdo to je?”
26. Ježíš odpověděl: “Je to ten, kterému namočím a podám sousto.” Namočil sousto a podal je Judovi Šimona Iškariotského.
27. Tehdy, po tom soustu, vstoupil do něho Satan. Ježíš mu řekl: “Co činíš, učiň rychle!”
28. Nikdo ze stolujících však neporozuměl, proč mu to řekl.
29. Protože měl Juda pokladnici, domnívali se někteří, že mu Ježíš říká: “Nakup, co potřebujeme na svátek”, anebo aby dal něco chudým.
30. On si vzal to sousto a hned vyšel ven. Byla noc.
31. Když Juda vyšel ven, Ježíš řekl: “Nyní byl Syn člověka oslaven a Bůh byl oslaven v něm.
32. [Jestliže byl Bůh oslaven v něm,] oslaví Bůh i jeho v sobě a oslaví ho hned.