19. Farizeové si řekli: “Vidíte, že nic nezmůžete. Hle, [celý] svět jde za ním!”
20. Někteří z těch, kteří vystoupili do Jeruzaléma, aby se o tomto svátku poklonili Bohu, byli Řekové.
21. Ti přišli k Filipovi, který byl z galilejské Betsaidy, a žádali ho: “Pane, chceme vidět Ježíše!”
22. Filip šel a řekl to Ondřejovi. Ondřej a Filip šli a řekli to Ježíšovi.
23. Ježíš jim řekl: “Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.
24. Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemřeli však, přináší mnohý užitek.
25. Kdo má rád svou duši, hubí ji; kdo nenávidí svou duši v tomto světě, uchrání ji k životu věčnému.
26. Jestliže mi někdo slouží, ať mne následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mi slouží, toho poctí Otec.”
27. “Nyní je má duše rozrušena. Co mám říci? "Otče, zachraň mne od této hodiny"? Vždyť proto jsem přišel k této hodině.
28. Otče, oslav své jméno!” Z nebe se ozval hlas: “Oslavil jsem a ještě oslavím.”
29. Zástup, který tam stál a uslyšel to, říkal: "Zahřmělo." Jiní říkali: "Anděl k němu promluvil."
30. Ježíš řekl: “Ten hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám.
31. Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.
32. A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě.”
33. Těmito slovy naznačoval, jakou smrtí má zemřít.
34. Zástup mu odpověděl: “My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš zůstává na věčnost. Jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je tento Syn člověka?”
35. Ježíš jim tedy řekl: “Ještě krátký čas je světlo mezi vámi. Choďte, dokud máte světlo, aby vás nezastihla tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.
36. Dokud máte světlo, věřte v to světlo, abyste se stali syny světla.” To Ježíš pověděl, odešel a skryl se před nimi.
37. Ačkoli před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;
38. a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: "Pane, kdo uvěřil naší zvěsti? A komu byla zjevena Pánova paže?"
39. Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl: