15. "Neboj se, dcero Siónská, hle, tvůj král přichází, sedě na oslátku."
16. Jeho učedníci si to nejprve neuvědomili, ale když byl Ježíš oslaven, tehdy si vzpomněli, že to bylo o něm napsáno a že mu to učinili.
17. Zástup, který s ním byl, když zavolal Lazara z hrobu a probudil ho z mrtvých, o tom vydával svědectví.
18. Proto mu také vyšel zástup naproti, neboť uslyšel, že učinil toto znamení.
19. Farizeové si řekli: “Vidíte, že nic nezmůžete. Hle, [celý] svět jde za ním!”
20. Někteří z těch, kteří vystoupili do Jeruzaléma, aby se o tomto svátku poklonili Bohu, byli Řekové.
21. Ti přišli k Filipovi, který byl z galilejské Betsaidy, a žádali ho: “Pane, chceme vidět Ježíše!”
22. Filip šel a řekl to Ondřejovi. Ondřej a Filip šli a řekli to Ježíšovi.
23. Ježíš jim řekl: “Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.
24. Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemřeli však, přináší mnohý užitek.
25. Kdo má rád svou duši, hubí ji; kdo nenávidí svou duši v tomto světě, uchrání ji k životu věčnému.
26. Jestliže mi někdo slouží, ať mne následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mi slouží, toho poctí Otec.”
27. “Nyní je má duše rozrušena. Co mám říci? "Otče, zachraň mne od této hodiny"? Vždyť proto jsem přišel k této hodině.
28. Otče, oslav své jméno!” Z nebe se ozval hlas: “Oslavil jsem a ještě oslavím.”
29. Zástup, který tam stál a uslyšel to, říkal: "Zahřmělo." Jiní říkali: "Anděl k němu promluvil."