Jakub 2:5-17 Ceský studijní preklad (CSP)

5. Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?

6. Vy však jste zneuctili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí vás právě oni před soudy?

7. Což nehanobí právě oni to drahé jméno, jímž jste byli nazváni?

8. Jestliže vskutku plníte královský zákon podle Písma: "Budeš milovat svého bližního jako sebe samého", dobře činíte.

9. Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky.

10. Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, stal by se vinným ve všech.

11. Vždyť ten, kdo řekl: "Nezcizoložíš," řekl také: "Nezavraždíš." Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona.

12. Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody.

13. Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; milosrdenství přemáhá soud.

14. Co je platné, moji bratři, říkáli někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra zachránit?

15. Budouli bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek denní obživy,

16. a někdo z vás jim řekne: "Odejděte v pokoji,zahřejte se a nasyťte se," a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné?

17. Tak i víra:nemáli skutky, je sama o sobě mrtvá.

Jakub 2