1. Poslechněte mne, ostrovy, dávejte pozor, daleké národy! Hospodin mne povolal již v lůně, od nitra mé matky připomínal mé jméno.
2. Učinil má ústa jako ostrý meč, ukryl mne ve stínu své ruky, učinil mne zaostřeným šípem, skryl mne ve svém toulci
3. a řekl mi: Ty jsi můj otrok, Izraeli, na němž zjevím svou slávu.
4. Já jsem však řekl: Zbytečně jsem se namáhal, pro marnost a nicotnost jsem vyplýtval svou sílu, avšak mé právo je u Hospodina a má odměna u mého Boha.
5. A nyní řekl Hospodin, který mě od lůna matky utváří za svého otroka, abych k němu navrátil Jákoba a aby pro něj byl shromážděn Izrael. Stal jsem se váženým v Hospodinových očích, můj Bůh se stal mou silou,
6. a řekl: Nestačí, abys byl mým otrokem k pozdvižení kmenů Jákobových a k navrácení zachovaných z Izraele, nýbrž dám tě za světlo národům, abys byl mou záchranou až na konec země.
7. Toto praví Hospodin, vykupitel Izraele, jeho Svatý, tomu opovrženému, tomu, kterého si národ oškliví, otroku vládců: Králové tě uvidí a povstanou, i knížata, a budou se klanět kvůli Hospodinu, který je věrný, Svatému Izraele, který tě vyvolil.