5. Tento řekne: Jsem Hospodinův. A tenhle se nazve jménem Jákobovým. Tento napíše na svou ruku: Hospodinův a jako titul si dá jméno Izrael.
6. Toto praví Hospodin, král Izraele a jeho vykupitel, Hospodin zástupů: Já jsem první a já jsem poslední; kromě mne není žádný Bůh.
7. Kdo jako já to může vyhlásit a oznámit? Ať to přede mnou seřadí od doby, kdy jsem postavil lid dávný! A věci přicházející, které teprve přijdou, ať jim oznámí.
8. Nestrachujte se a nebuďte ochromeni! Což ti to odedávna nezvěstuji a neoznamuji? Vy jste mými svědky. Cožpak je Bůh kromě mne? Není jiná skála, o žádné nevím.
9. Ti, kdo vytvářejí tesané modly, jsou všichni marnost a jejich vzácnosti jim neprospějí. Jsou jejich svědky: Nic nevidí ani nevědí -- jsou jim k zahanbení.
10. Kdo by formoval boha nebo odlil modlu, když mu to nijak neprospěje?
11. Hle, všichni jeho společníci se budou stydět. Řemeslníci jsou jen lidé. Ať se všichni shromáždí, ať se postaví. Budou se bát a stydět spolu.
12. Kovář dělá sekeru, pracuje s uhlím a formuje ji kladivy. Dělá to svou silnou paží, navíc hladoví, až je vysílený, nepije vodu a je unavený.
13. Tesař roztáhl míru, vyznačuje modlu rudkou, upravuje ji dláty a kružidly ji vyznačuje. Zhotoví ji jako napodobeninu muže, jako krásného člověka, aby ji usadil v domě.
14. Pokácel si cedry nebo vzal cypřiš či dub, který si nechal vyrůst mezi lesními stromy. Vysadil vavřín a déšť mu dá vzrůst.
15. Pak to je člověku k topení -- vzal z toho, aby se zahřál, také zatopí a napeče chléb; také udělá boha a bude se klanět: Zhotovil si tesanou modlu, aby se před ní rozprostíral tváří k zemi.
16. Polovinu toho spálil v ohni: Tedy na polovině upeče maso, sní pečeni a nasytí se. Také se zahřeje a řekne: Výborně, zahřál jsem se a užil jsem si tepla!
17. A z toho, co zbylo, udělal boha, svoji tesanou modlu. Bude se před ní rozprostírat tváří k zemi, klanět se a modlit se k ní: Vysvoboď mě, protože jsi můj bůh!
18. Nic nevědí a ničemu nerozumějí, protože zalepil jejich oči, aby neviděli, a jejich srdce, aby nerozuměli.
19. Nepřijde mu to na mysl, nemá poznání ani rozum, aby si řekl: Polovinu toho jsem spálil v ohni, také jsem napekl na řeřavém uhlí chléb. Upeču maso a sním ho, ze zbytku mám zhotovit ohavnost a před dřevěným špalkem se mám rozprostírat tváří k zemi?
20. Sytí se popelem, svedená mysl ho odklání stranou. Nevysvobodí svou duši ani si neřekne: Není to, co je v mé pravici, falešné?
21. Pamatuj si tyto věci, Jákobe, a Izraeli, vždyť jsi můj otrok; utvořil jsem tě, jsi můj otrok, Izraeli, u mne nebudeš zapomenut.