1. Potěšte, potěšte můj lid, říká váš Bůh.
2. Promlouvejte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, že se naplnila jeho povinná služba, že je zaplaceno za jeho viny; vždyť přijal z Hospodinovy ruky dvojnásobně za všechny své hříchy.
3. Hlas volá v pustině: Připravte cestu Hospodinovu, napřimte v pustině silnici pro našeho Boha!
4. Každé údolí bude pozdviženo a každé pohoří a návrší sníženo; pahorkatina se stane rovinou a útesy plání.
5. A zjeví se Hospodinova sláva a uvidí to spolu veškeré tělo; protože Hospodinova ústa promluvila.
6. Hlas říká: Volej! I zeptal se: Co mám volat? Veškeré tělo je jako tráva a všechna jeho oddanost jako polní květ.
7. Tráva usychá, květ vadne, když na něj zavane Hospodinův dech. Jistě, lid je jen tráva.