12. Národy budou jako vypalování vápna, vzplanou ohněm jako posekané trní.
13. Slyšte, vzdálení, co jsem učinil, poznejte, blízcí, moji udatnost.
14. Hříšníci na Sijónu se strachují, bezbožné zachvátil třes: Kdo z nás bude pobývat u stravujícího ohně? Kdo z nás bude pobývat u věčných plamenů?
15. Ten, kdo chodí v spravedlnosti a mluví, co je správné; kdo zavrhuje nekalý zisk z vydírání, vytřásá ruce, aby nepřijal úplatek, kdo zavírá uši, aby neslyšel o prolití krve, a přivírá oči, aby se nedíval na zlo.
16. Ten bude přebývat na výšinách, skalní pevnosti budou jeho nepřístupným hradem. Bude mu dáván chléb a voda mu nevyschne.
17. Tvé oči uvidí Krále v jeho kráse, spatří i rozlehlou zemi.
18. Tvé srdce bude přemítat o dřívější hrůze: Kde je ten, kdo počítá? Kde je ten, kdo váží? Kde je ten, kdo počítá věže?
19. Neuvidíš už lid lítý, lid nesrozumitelné řeči, které se nedá rozumět, a žvatlavého, nesrozumitelného jazyka.
20. Pohleď na Sijón, město našich svátků, tvé oči uvidí Jeruzalém, klidný příbytek, stan, který se nepohne, jeho kolíky se nikdy nevytrhnou a žádný jeho provaz se nepřetrhne.
21. Neboť tam pro nás bude vznešený Hospodin místem řek -- velmi širokých kanálů -- jímž nepoplyne loďstvo s vesly, ani jím nepropluje vznešená loď.
22. Neboť Hospodin je náš soudce, Hospodin je náš zákonodárce; Hospodin je náš král, on nás zachrání.
23. Tvoje lana jsou svěšena; neupevní správně stěžeň, nenapnou plachtu. Tehdy bude rozdělena hojná kořist, i chromí zaberou lup.
24. A žádný obyvatel Sijónu neřekne: Jsem nemocen. Lid, který v něm bude bydlet, bude zproštěn viny.