13. Panovník řekl: Protože se tento lid přibližoval svými ústy a ctili mne svými rty, ale jeho srdce se ode mne daleko vzdálilo -- jejich bázeň přede mnou je naučena z příkazu lidí,
14. proto hle, já znovu podivuhodně naložím s tímto lidem, podivuhodně a neobyčejně. A zahyne moudrost jeho moudrých a rozumnost jeho rozumných bude zahalena.
15. Běda těm, kdo se drží hluboko od Hospodina, aby skrývali svůj plán. Jejich dílo se děje v temnotě a říkají: Kdo nás vidí? Kdo o nás ví?
16. Ta vaše převrácenost! Zdali se hlína cení stejně jako hrnčíř? Což řekne dílo o svém Tvůrci: Neučinil mě, a výtvor poví o tom, kdo ho utvořil: Ničemu nerozumí?
17. Což to nebude už velmi brzy a Libanon se změní v ovocný sad a ovocný sad bude mít cenu lesa?
18. V onen den hluší uslyší slova knihy a ze zatmění a temnoty prohlédnou oči slepých.