12. Jak jsi spadl z nebes, třpytivá hvězdo, synu úsvitu? Byl jsi odseknut k zemi, ty, který jsi porážel národy!
13. A ty sis řekl ve svém srdci: Vystoupím do nebes, nad hvězdy Boží vyvýším svůj trůn; usednu na Hoře shromáždění na nejzazším severu.
14. Vystoupím na výsosti oblaku, vyrovnám se Nejvyššímu.
15. Jenže jsi svržen do podsvětí, do největších hlubin jámy.
16. Ti, kteří tě uvidí, na tebe budou zírat a pozorně tě sledovat: Což to není ten muž, jenž znepokojoval zemi a otřásal královstvími?
17. Obracel svět v pustinu a jeho města bořil, své vězně nepropouštěl domů.
18. Všichni králové národů, všichni leží ve slávě, každý ve vlastní hrobce.