1. Vždyť Hospodin se slituje nad Jákobem a znovu vyvolí Izrael, dá jim spočinout v jejich zemi; připojí se k nim příchozí, připojí se k domu Jákobovu.
2. Národy je vezmou a přivedou je na jejich místo. Dům izraelský je přijme v Hospodinově zemi do dědictví za otroky a za služky. Tak se ti, kdo je odvedli do zajetí, stanou jejich zajatci. Budou panovat nad svými utlačovateli.
3. I stane se v den, kdy ti Hospodin dopřeje odpočinutí od tvého trápení a nepokoje i od tvrdé otročiny, jíž jsi byl zotročen,
4. že proneseš o babylonském králi toto pořekadlo: Jak přestal utlačovatel, jak přestal útok!
5. Hospodin zlomil hůl ničemů, žezlo vládců,
6. které se zuřivostí bilo národy ranami bez ustání, které panovalo v hněvu nad národy s bezmeznou tyranií.
7. Celá země odpočinula a má klid; lidé propukli v jásot.
8. I cypřiše se nad tebou radují i libanonské cedry: Od té doby, co jsi lehl, nepřichází, kdo by nás kácel.
9. Podsvětí dole se třese na tebe, vstříc tvému příchodu; zburcovalo kvůli tobě nebožtíky -- všechny vůdce země -- ze svých trůnů dalo povstat všem králům národů.
10. Ti všichni promluví a řeknou ti: I ty jsi zbaven síly jako my? Stal ses nám podobným!
11. Do podsvětí je svržena tvá vznešenost, hudba tvých harf; pod tebou jsou rozprostřeny larvy a červi jsou tvou přikrývkou.
12. Jak jsi spadl z nebes, třpytivá hvězdo, synu úsvitu? Byl jsi odseknut k zemi, ty, který jsi porážel národy!
13. A ty sis řekl ve svém srdci: Vystoupím do nebes, nad hvězdy Boží vyvýším svůj trůn; usednu na Hoře shromáždění na nejzazším severu.
14. Vystoupím na výsosti oblaku, vyrovnám se Nejvyššímu.
15. Jenže jsi svržen do podsvětí, do největších hlubin jámy.
16. Ti, kteří tě uvidí, na tebe budou zírat a pozorně tě sledovat: Což to není ten muž, jenž znepokojoval zemi a otřásal královstvími?