14. Když pohřbil otce, vrátil se Josef do Egypta, on, jeho bratři a všichni, kteří s ním vystoupili pohřbít jeho otce.
15. Když Josefovi bratři viděli, že je jejich otec mrtev, řekli si: Co když na nás Josef zanevře a zcela nám odplatí všechno to zlo, které jsme mu způsobili?
16. Vzkázali tedy Josefovi: Tvůj otec před svou smrtí přikázal:
17. Josefovi řekněte toto: Ach odpusť, prosím, svým bratrům přestoupení a jejich hřích, neboť ti způsobili zlo; tak odpusť, prosím, otrokům Boha tvého otce jejich přestoupení. Když mu to řekli, Josef se rozplakal.
18. Pak přišli také jeho bratři, padli před ním a řekli: Hle, jsme tvoji otroci.
19. Ale Josef jim odpověděl: Nebojte se. Cožpak jsem na místě Boha?
20. Vy jste proti mně sice zamýšleli zlo, Bůh to však zamýšlel k dobru, aby vykonal to, co je dnes, aby zachoval při životě početný lid.
21. A tak se už nebojte. Já se budu starat o vás i o vaše malé děti. Tak je utěšoval a mluvil k jejich srdci.
22. Josef pak pobýval v Egyptě, on i dům jeho otce; a Josef žil sto deset let.
23. Josef viděl Efrajimovy syny do třetí generace. Také synové Makíra, syna Manasesova, se narodili na Josefova kolena.
24. Pak Josef řekl svým bratrům: Já umírám, ale Bůh vás jistě navštíví a vyvede vás z této země do země, kterou přisáhl dát Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.