4. A řekli faraonovi: Přišli jsme, abychom jako cizinci pobývali v zemi, protože v kenaanské zemi je tíživý hlad a není pastva pro ovce tvých otroků. Nuže dovol, aby tvoji otroci pobývali v zemi Gošenu.
5. Farao řekl Josefovi: Tvůj otec a tvoji bratři přišli k tobě.
6. Egyptská země je před tebou. Svého otce a své bratry usídli v nejlepší zemi. Mohou bydlet v zemi Gošenu. A jestli znáš mezi nimi zdatné muže, ustanov je správci nad mým dobytkem.
7. Pak Josef přivedl svého otce Jákoba, postavil ho před faraona a Jákob faraonovi požehnal.
8. Farao Jákobovi řekl: Kolik je let tvého života?
9. Jákob faraonovi odpověděl: Času mého putování bylo sto třicet let. Nemnohá a zlá byla léta mého života a nedosahují let života mých otců v čase jejich putování.
10. Pak Jákob faraonovi požehnal a odešel z faraonovy přítomnosti.
11. Josef usídlil svého otce a své bratry a dal jim v egyptské zemi do vlastnictví půdu v nejlepší části země, v zemi Ramesesu, tak jak farao přikázal.
12. A Josef zásoboval svého otce, bratry a celý dům svého otce potravou podle jejich počtu.
13. Chléb nebyl v celé zemi, protože hlad byl velmi tíživý, a egyptská země i kenaanská země byly hladem zcela vyčerpány.
14. Tak Josef shromáždil všechny peníze, které se nacházely v egyptské i v kenaanské zemi, za obilí, které nakupovali. Ty peníze Josef odvedl do faraonova domu.
15. Když došly v egyptské a v kenaanské zemi peníze, všichni Egypťané přicházeli k Josefovi a říkali: Dej nám chléb! Proč máme před tebou umírat jen proto, že je konec s penězi?