6. Nato Izrael řekl: Proč jste mi způsobili takové zlo, že jste tomu muži oznámili, že máte dalšího bratra?
7. Odpověděli: Ten muž se nás zevrubně vyptával na naše příbuzenstvo, ptal se: Žije ještě váš otec? Máte ještě bratra? Oznamovali jsme mu to na jeho přímé otázky. Cožpak jsme jen tušili, že řekne: Přiveďte svého bratra sem dolů?
8. Pak Juda řekl svému otci Izraelovi: Pošli chlapce se mnou, ať vstaneme a vyjdeme, abychom zůstali naživu a nezemřeli my ani ty ani naše děti.
9. Já se za něho zaručím, ode mě ho budeš vyžadovat. Jestliže ho nepřivedu k tobě a nepostavím ho před tebe, budu před tebou navždy vinen.
10. Neboť kdybychom neváhali, už bychom tu byli dvakrát zpátky.
11. Jejich otec Izrael jim řekl: Když je to tak, udělejte tedy toto: Vezměte z nejlepších plodů země do svých nádob a sneste tomu muži jako dar trochu balzámu, trochu medu, ladanum, myrhu, pistácie a mandle.
12. Vezměte s sebou dvojnásobně peněz. Peníze, které byly zpět navráceny nahoru do vašich žoků, vlastnoručně vraťte; možná to byl omyl.
13. Vezměte svého bratra, vstaňte a vraťte se k tomu muži.
14. A Bůh Všemohoucí kéž vám dá dojít slitování před tím mužem, a on vám propustí vašeho druhého bratra i Benjamína. A já, jestli se stanu bezdětným, stanu se bezdětným.
15. Ti muži tedy vzali ten dar, vzali s sebou dvojnásobně peněz i Benjamína, vstali a sestoupili do Egypta a postavili se před Josefem.
16. Když Josef uviděl Benjamína s nimi, řekl správci svého domu: Uveď ty muže do domu a nechej něco porazit a připravit, protože ti muži budou se mnou v poledne jíst.
17. Ten člověk udělal, co Josef řekl, a uvedl muže do Josefova domu.
18. Ti dostali strach, že byli přivedeni do Josefova domu, a říkali si: Kvůli těm penězům, které byly na počátku navráceny do našich žoků, jsme přivedeni, aby se na nás vrhli, aby se nás zmocnili a aby nás vzali za otroky i s našimi osly.
19. Přistoupili tedy k muži, který byl správcem Josefova domu, a mluvili s ním ve vchodu domu.
20. Říkali: Dovol, pane, poprvé jsme sem sestoupili, abychom nakoupili potravu.
21. A když jsme přišli do tábořiště a otevřeli své žoky, hle každý měl své peníze nahoře ve svém žoku, peníze v plné váze. Donesli jsme je zpět s sebou.
22. A další peníze jsme přinesli s sebou, abychom nakoupili potravu. Nevíme, kdo nám dal naše peníze do žoků.
23. Odpověděl: Buďte klidní, nebojte se. Váš Bůh, Bůh vašeho otce vám dal skrytý poklad do vašich žoků; vaše peníze se ke mně dostaly. Pak k nim vyvedl Šimeóna.