29. Když přišli do kenaanské země ke svému otci Jákobovi, oznámili mu všechno, co se jim přihodilo:
30. Ten muž, pán země, s námi mluvil tvrdě a pokládal nás za zvědy ve své zemi.
31. Řekli jsme mu: Jsme poctiví, nejsme zvědové.
32. Bylo nás dvanáct bratrů, synů našeho otce. Jeden už není a nejmladší je teď s naším otcem v kenaanské zemi.
33. Ten muž, pán země, nám odpověděl: Podle toho poznám, že jste poctiví. Jednoho svého bratra ponechte u mě a vezměte obilí pro své hladovějící rodiny a jděte.
34. Pak přiveďte svého nejmladšího bratra ke mně. Tak poznám, že nejste zvědové, ale jste poctiví. Vašeho bratra vám vydám a budete moci procházet zemí jako kupci.
35. Potom se stalo, když vyprazdňovali své pytle, hle, každý měl svůj váček s penězi ve svém pytli! Když oni i jejich otec uviděli váčky peněz, dostali strach.
36. Jejich otec Jákob jim řekl: Připravujete mě o děti! Josef není, Šimeón není, a teď vezmete Benjamína! Všechno to na mě dopadá!