1. Když Jákob viděl, že v Egyptě je obilí, řekl svým synům: Proč civíte jeden na druhého?
2. A řekl: Hle, slyšel jsem, že v Egyptě je obilí. Sestupte tam a nakupte tam pro nás obilí, abychom zůstali naživu a nezemřeli.
3. Deset Josefových bratří tedy sestoupilo, aby v Egyptě nakoupili obilí.
4. Josefova bratra Benjamína Jákob s jeho bratry neposlal, protože si říkal: Jen aby ho nepotkalo neštěstí!
5. Izraelovi synové přišli nakupovat obilí spolu s dalšími, kteří také šli, protože v kenaanské zemi byl hlad.
6. Josef byl pánem nad zemí, byl tím, kdo prodával všemu lidu země. Josefovi bratři přišli a klaněli se mu tváří k zemi.
7. Když Josef spatřil své bratry, poznal je, ale nedal se jim poznat a mluvil s nimi tvrdě. Řekl jim: Odkud jste přišli? Odpověděli: Z kenaanské země, abychom nakoupili potravu.
8. Josef své bratry poznal, ale oni ho nepoznali.
9. Tu si Josef vzpomněl na sny, které o nich měl. Řekl jim: Jste zvědové! Přišli jste, abyste viděli nechráněná místa země.
10. Odpověděli mu: Ne, pane, tvoji otroci přišli, aby nakoupili potravu.
11. Všichni jsme synové jednoho muže. Jsme poctiví lidé, tvoji otroci nejsou zvědové!
12. Řekl jim: Ne, neboť jste přišli, abyste viděli nechráněná místa země!
13. Odpověděli: Nás, tvých otroků, bylo dvanáct bratrů, synů jednoho muže v kenaanské zemi. A hle, nejmladší je dnes s naším otcem a jeden už není.
14. A Josef jim řekl: Je to tak, jak jsem vám říkal: Jste zvědové.
15. Tak budete přezkoušeni: Jakože živ je farao, nevyjdete odsud, pokud váš nejmladší bratr nepřijde sem.