9. Nikdo není v tomto domě větší než já a nevyňal z mé správy nic kromě tebe, protože jsi jeho žena. Jak bych mohl spáchat takové zlo a zhřešit proti Bohu?
10. I když mluvila k Josefovi den co den, neuposlechl ji, aby k ní ulehl a byl s ní.
11. Jednoho dne přišel do domu, aby dělal svou práci, a nikdo z domácích v domě nebyl.
12. Tu ho uchopila za oděv se slovy: Lehni si se mnou! Zanechal svůj oděv v její ruce, utíkal a odešel ven.
13. Když viděla, že zanechal svůj oděv v její ruce a utekl ven,
14. svolala své domácí a říkala jim: Podívejte, přivedl nám hebrejského muže, aby s námi laškoval! Přišel ke mně, aby se mnou ležel, ale hlasitě jsem křičela.
15. Když uslyšel, že jsem začala hlasitě křičet, zanechal svůj oděv u mě, utíkal a odešel ven.
16. Nechala si jeho oděv u sebe, dokud jeho pán nepřišel domů,
17. a povídala mu totéž: Přišel ke mně ten hebrejský otrok, kterého jsi nám přivedl, a chtěl se mnou laškovat.
18. Ale když jsem začala hlasitě křičet, zanechal svůj oděv u mne a utekl ven.
19. Když jeho pán slyšel slova své ženy, která mu říkala: To a to mi tvůj otrok udělal, vzplanul hněvem,
20. vzal ho a uvrhl ho do věznice, do místa, kde byli vězněni královští vězni. Tak se tam ocitl ve věznici.
21. Ale Hospodin byl s Josefem a rozprostřel nad ním milosrdenství a dal mu milost v očích velitele věznice.
22. Velitel věznice svěřil všechny vězně ve věznici do Josefových rukou, takže řídil všechno, co se tam dělalo.
23. Velitel věznice nedohlížel na nic, co bylo v jeho rukou, protože Hospodin byl s ním. Co Josef činil, tomu Hospodin dopřával úspěch.