23. Juda řekl: Ať si to vezme; jen abychom nebyli v pohrdání. Vždyť jsem jí to kůzle poslal, ale tys ji nenašel.
24. Asi po třech měsících bylo Judovi oznámeno: Tvá snacha Támar se dopustila smilstva, a hle, také je ze smilstva těhotná. Juda odpověděl: Vyveďte ji, ať je upálena.
25. Když ji vyváděli, vzkázala svému tchánovi: Jsem těhotná s mužem, kterému patří tyto věci. A pokračovala: Prozkoumej, prosím, komu patří tento pečetní prsten, šňůrka a tato hůl.
26. Juda to prozkoumal a řekl: Je spravedlivější než já, neboť jsem ji nedal svému synu Šelovi. A už ji znovu nepoznal.
27. Když nastal čas jejího porodu, hle, v jejím lůnu byla dvojčata.
28. Stalo se, když rodila, že jedno vystrčilo ruku. Porodní bába vzala karmínový provázek, přivázala mu ho na ruku a řekla: Toto vyjde první.