15. Juda ji spatřil a považoval ji za nevěstku, protože měla zakrytou tvář.
16. Naklonil se k ní u cesty a řekl: Pojď, chci k tobě vejít. (Nevěděl totiž, že je to jeho snacha.) Odpověděla: Co mi dáš, když ke mně vejdeš?
17. Řekl: Pošlu kůzle ze stáda. Odpověděla: Dej však zástavu, než je pošleš.
18. Řekl: Jakou zástavu ti mám dát? Odpověděla: Svůj pečetní prsten, šňůrku a hůl, kterou máš v ruce. Dal jí to, vešel k ní, a ona s ním otěhotněla.
19. Pak vstala, odešla, odložila závoj a oblékla si vdovské šaty.
20. Juda pak poslal svého adulamského přítele s kůzletem, aby vzal od té ženy zástavu, ale nenašel ji.