16. Pak vám budeme dávat své dcery a budeme si brát vaše dcery, zůstaneme u vás a staneme se jedním lidem.
17. A jestli nás neuposlechnete a neobřežete se, vezmeme svou dceru a půjdeme.
18. Jejich slova se Chamórovi a Chamórovu synu Šekemovi líbila.
19. Mládenec neváhal a vykonal tu věc, protože měl zalíbení v Jákobově dceři. Byl nejváženější z celého otcovského domu.
20. Chamór a jeho syn Šekem přišli do brány svého města a promluvili k mužům města:
21. Tito muži jsou vůči nám přátelští. Ať pobývají v zemi a procházejí jí, vždyť země je před nimi dosti rozlehlá. Jejich dcery si budeme brát za ženy a své dcery budeme dávat jim.
22. Ale jen tak budou s námi ti muži souhlasit, aby zůstali u nás a abychom se stali jedním lidem, když každý mužského pohlaví u nás bude obřezán, tak jako jsou obřezáni oni.
23. Jejich stáda, jejich zboží a všechen jejich dobytek, což to nebude naše? Jen s nimi souhlasme a zůstanou u nás.
24. A všichni, kdo vycházeli do brány jeho města, uposlechli Chamóra a jeho syna Šekema. Všichni mužského pohlaví se dali obřezat, všichni, kdo vycházeli do brány jeho města.
25. Třetího dne pak, když měli bolesti, vzali dva Jákobovi synové, Šimeón a Lévi, bratři Díny, každý svůj meč, přišli do města, které se cítilo bezpečně, a povraždili všechny mužského pohlaví.
26. Také Chamóra a jeho syna Šekema zabili ostřím meče, vzali z Šekemova domu Dínu a odešli.
27. Jákobovi synové přišli na pobité a vyplenili to město, kde poskvrnili jejich sestru.
28. Pobrali jejich brav, skot i jejich osly, co bylo ve městě i co bylo na poli.
29. Zajali a ukořistili všechen jejich majetek, všechny malé děti a ženy, všechno, co bylo v domě.
30. Jákob řekl Šimeónovi a Lévimu: Uvalili jste na mne zkázu, když jste mne zošklivili u obyvatel země, u Kenaanců a Perizejců. Nás je malý počet. Shromáždíli se proti mně a pobijíli mne, budu vyhlazen já i můj dům.
31. Oni však odpověděli: Cožpak směl jednat s naší sestrou jako s nevěstkou?