23. Nepoznal ho, protože jeho ruce byly chlupaté jako ruce jeho bratra Ezaua, a požehnal mu.
24. Ještě se zeptal: Ty jsi skutečně můj syn Ezau? Odpověděl: Jsem.
25. I řekl: Předlož mi to, ať pojím z úlovku svého syna, abych ti požehnal. Předložil mu to a on jedl a přinesl mu víno a on pil.
26. Potom mu jeho otec Izák řekl: Nuže přistup, synu, a polib mě.
27. I přistoupil a políbil ho. Izák ucítil vůni jeho šatů a požehnal mu slovy: Hle, vůně mého syna je jako vůně pole, které požehnal Hospodin.
28. Bůh ti dá z rosy nebes i ze žírnosti země, také hojnost obilí a nového vína.
29. Národy ti budou sloužit a lidé se ti budou klanět, staň se pánem svým bratrům a budou se ti klanět synové tvé matky. Ti, kteří tě proklínají, jsou prokletí a ti, kteří ti žehnají, jsou požehnaní.