11. Abraham odpověděl: Řekl jsem si, že na tomto místě jistě není bázeň před Bohem a že mne kvůli mé ženě zabijí.
12. Opravdu je i mou sestrou. Je dcerou mého otce, avšak není dcerou mé matky a stala se mou ženou.
13. Ale když mne Bůh vyvedl z domu mého otce do neznáma, řekl jsem jí: Na každém místě, kamkoli přijdeme, mi prokaž tu laskavost, že o mně řekneš: Je to můj bratr.
14. Abímelek vzal tedy brav a skot, otroky a otrokyně a dal je Abrahamovi a navrátil mu jeho ženu Sáru.
15. Pak Abímelek řekl: Hle, má země je před tebou; usaď se, kde je ti libo.
16. Sáře pak řekl: Hle, dal jsem tvému bratrovi tisíc šekelů stříbra. To pro tebe bude potvrzením cti před všemi, kteří jsou s tebou, takže před všemi jsi ospravedlněna.
17. A Abraham se modlil k Bohu a Bůh uzdravil Abímeleka, jeho ženu i jeho otrokyně, a mohly mít děti.
18. Hospodin totiž zcela uzavřel každé lůno v Abímelekově domě kvůli Abrahamově ženě Sáře.