2. sestře Apfii, našemu spolubojovníku Archippovi a církvi ve tvém domě:
3. Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
4. Děkuji svému Bohu vždycky, když se o tobě zmiňuji ve svých modlitbách,
5. neboť slyším o tvé lásce a víře, kterou máš vůči Pánu Ježíši a ke všem svatým.
6. Prosím, aby se společenství tvé víry projevilo v poznání všeho dobrého, jež je v nás pro Krista.
7. Neboť jsem měl mnoho radosti a povzbuzení ze tvé lásky, protože skrze tebe, bratře, byla občerstvena srdce svatých.
8. Ačkoli mám v Kristu plnou svobodu ti přikazovat, co se patří,
9. pro lásku raději prosím já, Pavel, stařec a nyní i vězeň Krista Ježíše:
10. Prosím tě za svého syna, kterého jsem zplodil ve vězení, za Onezima,
11. který ti byl kdysi neužitečný, avšak nyní je tobě i mně prospěšný.
12. Toho ti posílám nazpět, jeho, to jest moje srdce.
13. Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi místo tebe sloužil v mém vězení pro evangelium,
14. ale bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvůj dobrý skutek nebyl jakoby z vynucení, ale z ochoty.
15. Snad právě proto byl pryč na chvíli, abys jej navždy přijal nazpět --
16. ne již jako otroka, nýbrž více než otroka, jako milovaného bratra. Je obzvláště drahý mně, ale tím víc tobě: i jako člověk, i jako bratr v Pánu.
17. Mášli mě tedy za společníka, přijmi ho jako mne.