8. Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, přivedu na tebe meč a vyhladím z tebe člověka i zvíře.
9. Egyptská země se stane spouští a troskami. I poznají, že já jsem Hospodin, jelikož faraon řekl: Nil patří mně, já jsem ho udělal.
10. Proto hle, jsem proti tobě a proti tvým řekám a proměním egyptskou zemi v trosky, sucho a spoušť od Migdólu po Sevénu a až k hranici Kúše.
11. Nebude přes ni procházet lidská noha ani zvířecí noha přes ni nebude procházet a nebude obydlena po čtyřicet let.
12. Proměním egyptskou zemi ve spoušť mezi zpustošenými zeměmi a její města budou mezi zničenými městy spouští čtyřicet let, rozptýlím Egypťany mezi národy a rozmetám je po zemích.
13. Neboť toto praví Panovník Hospodin: Po čtyřiceti letech shromáždím Egypťany z národů, do nichž byli rozptýleni.
14. Pak změním úděl Egypta, přivedu je zpět do země Patrósu, do země jejich původu, a stanou se tam poníženým královstvím.
15. Bude to nejponíženější z království a nebude se už povznášet nad národy. Umenším je, aby nepanovali mezi národy.
16. A nebude už pro dům izraelský nadějí připomínající zvrácenost, že se kdysi za nimi obracel. I poznají, že já jsem Panovník Hospodin.
17. I stalo se v dvacátém sedmém roce v prvním měsíci, prvního dne toho měsíce; stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
18. Lidský synu, babylonský král Nebúkadnesar nutil své sloužit vojsko těžkou službou proti Týru. Každá hlava olysala a každé rameno je odřeno, ale z Týru neměl mzdu ani on, ani jeho vojsko za službu, kterou proti němu vykonalo.
19. Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, já dávám babylonskému králi Nebúkadnesarovi egyptskou zemi. Odnese její bohatství, ukořistí její kořist a uloupí její lup, a tak se jeho vojsku dostane mzdy.