15. Bude to nejponíženější z království a nebude se už povznášet nad národy. Umenším je, aby nepanovali mezi národy.
16. A nebude už pro dům izraelský nadějí připomínající zvrácenost, že se kdysi za nimi obracel. I poznají, že já jsem Panovník Hospodin.
17. I stalo se v dvacátém sedmém roce v prvním měsíci, prvního dne toho měsíce; stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
18. Lidský synu, babylonský král Nebúkadnesar nutil své sloužit vojsko těžkou službou proti Týru. Každá hlava olysala a každé rameno je odřeno, ale z Týru neměl mzdu ani on, ani jeho vojsko za službu, kterou proti němu vykonalo.
19. Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, já dávám babylonskému králi Nebúkadnesarovi egyptskou zemi. Odnese její bohatství, ukořistí její kořist a uloupí její lup, a tak se jeho vojsku dostane mzdy.
20. Jako jeho odměnu, za niž sloužil, jsem mu dal egyptskou zemi, neboť pracovali pro mě, je výrok Panovníka Hospodina.
21. V onen den způsobím, aby domu izraelskému vyrostl roh a tobě mezi nimi otevřu ústa. I poznají, že já jsem Hospodin.